Koktavost (Dospělí)

Koktavost (balbuties) je jedna z nejtěžších a nejnápadnějších poruch řeči. Jde o poruchy plynulosti řeči. Velmi často nepříznivě dopadá tato porucha na osobnost člověka - na jeho školní, pracovní a sociální adaptaci.

Koktavost postihuje osoby všech věkových kategorií, včetně dospělosti. Většinou jde ovšem o obtíže, které přecházejí do dospělosti z dětství (recidivy).

O příčinách koktavosti již dlouhodobě odborníci spekulují a existuje tedy několik různých teorií popisujících vznik tohoto narušení komunikačních schopností. Může tedy jít o:

   -  reakci na určitou situaci, na určité chování (př. strach z mluvení,

       reakce na nepříjemné zážitky,…)

   -  stav koordinační rozlady, který se projeví určitou křečí hlasivek a

       ataxií mluvidel (porucha koordinace pohybů), a to vlivem

       postižení CNS a vrozené dispozice

   -   doprovodný symptom jiného onemocnění

       (endokrinní, metabolické onemocnění)

   - porucha motorické zpětnovazební regulace řeči – postižení

       koordinace artikulačních svalů, kdy dochází k hyperkinézám a

       hypertonii

• prvním kritickým obdobím pro vznik koktavosti je období 3.-4. roku života dítěte, kdy dítě začíná mluvit ve větách. Dítě často opakuje, co již jednou řeklo. Opakuje-li delší celky, jedná se o tzv. fyziologickou neplynulost řeči a rodiče si nemusí dělat starosti. Návštěvu logopeda by měly zvážit rodiče dětí, které často opakují slabiky či hlásky nebo slova výrazně tlačí.

• druhým kritickým obdobím je potom nástup do školy, který je pro dítě obrovskou změnou – někdy příjemnou, často ale především nepříjemnou a náročnou, což může být příčinou pro vznik koktavosti.

Příznaky koktavosti jsou pro člověka trpícího touto poruchou velmi závažnou překážkou komunikace. Můžeme je rozdělit na příznaky vnější a vnitřní:

   -  vnější – projevují se poruchou fonačních, artikulačních a dýchacích

        pohybů (časté nadechování uprostřed slov (zadrhávání), opakování

        slabik – nejčastěji prvních slabik)

    (k-k-k-kámen, ma-ma-máslo; áááále, Kóóólik to stojí?,…)

   -  vnitřní – strach z mluvení (logofobie), zejména jde-li o důležitou,

        emočně významnou situaci

Terapie

Terapie koktavost závisí na příčinách jejího vzniku a jde především o individuálně nastavenou terapii jednotlivému klientovi. Pro každého klienta je tato porucha řeči náročnou životní situací a přináší psychické obtíže.

Terapeutických technik je velké množství a o jejich využití by měl vždy rozhodovat odborník (logoped). Jejich cílem je přetvářet koktavost jako takovou a snížit frekvenci situací, v nichž se koktavost objevuje.

Je tedy možné využít psychoterapie, medikamentózní terapie, řečového tréninku nebo metod kombinovaných:

   -  u dospělých pacientů, u nichž byly jiné terapeutické postupy

       bez efektu, se indikuje právě psychoterapie

   -  medikamentózní terapie je pouze pomocnou metodou – na účinek léků

       nelze spoléhat; význam má pouze v rámci komplexní léčby koktavosti,

       kdy může příznivě ovlivnit příznaky, které by v jejím průběhu působily

       rušivě a prodlužovaly by její trvání

   -  řečový trénink navozuje vhodně zvolenými řečovými cvičeními plynulou

       řeč a správný dechový stereotyp při mluvení

Většina starších českých metodik ale uvádí následující cvičení:

   -  dechová a fonační cvičení – správná koordinace dechu a mluvené

       řeči, prodlužování fonační doby

   -  uvolňovací artikulační cvičení – navozování měkkého vyslovování

       souhlásek a souhláskových skupin

   -  cvičení plynulosti řeči – způsob klouzání hlasu z jedné hlásky na

       druhou vede k navození plynulosti v řeči

   -  cvičení čtením – zpevnění navozených mechanismů a jejich

       automatizace

   -  asociační cvičení – rozšiřování slovní zásoby, upevnění mluvních

       stereotypů,…

   -  řečnická cvičení – souvislé vyprávění

U dospělých osob s koktavostí je úspěšnost terapie vždy výrazně závislá na motivaci!

Preventivním opatřením je mimo jiné také volba povolání. Neadekvátní zaměstnání člověka s koktavostí i mezilidské vztahy na pracovišti poruchu plynulosti každodenně výrazně ovlivňují.